Boží perspektiva

Jaroslav Kernal, Kladno 8. června 2008, (52:03) osnova

Dobré dopoledne milé sestry a milí bratři, přátelé, kteří jste se dnes shromáždili s Božím lidem vzdávat Pánu chválu.

Znovu se setkáváme nad Božím Slovem a budeme společně pokračovat ve výkladu listu Jakubova. Už minule jsme si říkali, že Jakub píše židovským křesťanům. A jedním z převládajících problémů mezi nimi byla otázka bohatství, majetku. Ovšem to nebyl problém jenom Židů, ale je to problém, který se táhne s církví celou její historii. Podívejme se na to, jak majetek církve hýbe naší politickou scénou. Židé byli toho názoru, že koho Bůh miluje, tomu žehná materiálním způsobem. A měli takové přísloví, které říkalo: „Bůh miluje chudé, ale pomáhá bohatým.“ Tento postoj způsoboval mezi křesťany ze Židů řadu problémů, a Jakub se jimi zabývá několikrát ve svém listu. Je to jako nit, která se táhne celým listem. Již minule jsme si říkali o podobné niti - o niti modlitby:

Jak budeme dále postupovat Jakubovo listem, uvidíme, jak se zabývá také lidským mluvením, lidskými skutky a také Boží spravedlností. V tom dnešním textu se zabývá otázkou majetku, chudoby, bohatství. Znovu se těmito věcmi zabývá také na konci první kapitoly, kde mluví o pravé zbožnosti:

Postarat se o chudé a bezbranné - to je známkou ryzí zbožnosti.

Ovšem pokřivený pohled na majetek se dostal v církvi tak daleko, že to vedlo k přijímání lidí na základě jejich bohatství, nebo zevnějšku - bohatým se dávala přední místa, když promluvili, druzí měli dávat pozor, byli to křesťanští VIP. To bylo něco, co Jakub velmi káral ve druhé kapitole. A později ve čtvrté kapitole, Jakub varuje před pyšným plánováním ohledně vydělávání peněz a nakonec v páté kapitole volá:

Ale v našem dnešním textu Jakub toto velké a v Bibli rozsáhlé téma pouze otevírá a poukazuje na to, že jsou tady dvě skupiny lidí. A dotýká se toho, jaká je Boží perspektiva v této oblasti a ukazuje na to, jaká má být naše lidská perspektiva v každodenním životě. A to jsou tři věci, které chci, abychom si dnes ukázali.

1.      Kdo je kdo v Bibli, neboli jak máme správně podle Bible definovat bohatství a chudobu,

2.      Jaká je Boží perspektiva, čili jak se Bůh na toto rozdělení dívá a konečně

3.      Jaká má být podle Božího Slova naše perspektiva v těchto věcech.

Pojďme nyní otevřít Boží Slovo a budeme číst z Jakubova listu 1,1-18 a potom se budeme věnovat veršům 9-11.

Všimněte si, jak se celá ta část, kterou jsme četli, točí kolem zkoušek. V minulém oddíle jsme mluvili o moudrosti, kterou potřebujeme k tomu, abychom mohli dobře obstát ve zkouškách. Ten dnešní text je takovou aplikací předchozího.

Jak obstát ve zkouškách? Jakub nám říká, že máme prosit o moudrost. A přijmout jí od Boha, který ji dává v hojnosti a rád těm, kdo nepochybují. Jednou z životních zkoušek je kromě maturity také náš vztah k majetku. Otázka chudoby nebo bohatství. Chudoba i bohatství mohou být problémem.

V chudobě nebo v poníženosti se skrývá nebezpečí - je to zneuctění Boha. Zneuctění hříchem a chudoba nahrává takovým hříchům, protože bývá soběstředná. Podobně to bylo s manželkou Joba - když na tom byl velice špatně, o všechno přišel a byl ošklivě nemocný, přišla jeho žena a řekla mu:

I dnes mnoho lidí jedná podobně a to zvláště tehdy, když věci nejdou podle jejich představ. Jsou rychle připravení zlořečit Bohu a zemřít.

Takže vidíme, že není dobré žít chudobě nebo v nějakých těžkostech. Je lepší být bohatý, protože potom nás takové věci nemohou potkat? Nikoliv! Podobné nebezpečí se skrývá také v bohatství. Je to nebezpečí zapomenutí na Boha. Podívejme se do Deuteronomia, co řekl Bůh Izraelcům předtím, než vstoupili do zaslíbené země:

Je tady varování - až se nasytíš, abys nezapomněl! Až budeš mít dostatek, dej si pozor, abys nezapomněl na Boha a na to, že to je právě a jedině On, kdo tě tímto dostatkem zaopatřil. A tragédií je, že se to děje. Stalo se to Izraelcům:

Totéž se často děje nám. Jak snadno si řekneme - o tohle jsem se zasloužil těmahle rukama. Vždyť jsem se pro to tolik napracoval. Ale moji milí, je také mnoho těch, kteří pracují, ale nic nemají. Jak to? Protože to je Boží dílo a Boží milost, jestliže můžeme jíst z ovoce vlastní práce. Je to Bůh, který nám toto dává. Přesně tohle je místo, kde potřebujeme moudrost od Pána.

A Jakub, aby ilustroval Boží rychlost a to, jak rád Bůh dává moudrost svým dětem, když procházejí životem, tak uvádí následující tři verše. Verše, které jsou plné Boží moudrosti. Verše, které jsou odpovědí na to, jak máme jednat ve zkouškách, které přicházejí v souvislosti s naším malým nebo velkým majetkem.

Podívejme se společně na tyto věci. Hned první věcí, na kterou se zaměříme, je to, ke komu to vlastně Jakub mluví? Kdo jsou tito chudí a bohatí?

9-10 Ať se bratr, který je nízko, raduje ze svého povýšení a bohatý ze svého ponížení; pomine totiž jako polní květ.

Jakub začíná slovem - bratr - navazuje tady na předchozí text. Tam mluvil o člověku dvojí mysli, o kterém se nedá říci, že to je bratr, protože je to člověk rozpolcený, neví, kde je jeho srdce. Podobně to může být s člověkem, který se upsal službě majetku. Ale Jakub jasně ukazuje, že tady jsou bratři a dává jim moudrou radu.

Máme tady dvě skupiny lidí. To, co tyto skupiny odděluje, je bohatství, majetek. Ale můžeme si říci, kdo je ten bohatý a kdo je chudý?

Někde jsem četl, že ve Spojených státech žije řada dětí pod hranicí chudoby. Ale jejich chudoba je velmi relativní, protože je poměřována s jejich vrstevníky ve stejné zemi, kteří mají ve všem dostatek. Kdybychom chtěli srovnat chudobu těchto dětí např. s chudobou dětí, které žijí na ulici na Ukrajině, v Kyjevě, tak bychom museli říct, že vlastně těmto dětem nic neschází. Tak jak to tedy je? Je chudoba relativní pojem nebo tady máme nějaké měřítko?

Věřím tomu, že Boží Slovo nám dává odpověď na tuto otázku. Bible definuje toho, kdo je bohatý - jeden farizeus pozval jednou v sobotu Ježíše do svého domu na hostinu a Ježíš v jeho domě uzdravil člověka postiženého vodnatelností a potom vyučoval v podobenstvích i přímo a při té příležitosti také zazněla slova:

To jsou slova velmi podobná tomu, co říká Jakub. Jenom byla řečená v trochu jiném kontextu. Ale zatímco Ježíš tato slova konstatoval jako fakt, Jakub je ve svém listu křesťanům přikazuje. A potom Pán pokračoval:

Ježíš tady ukazuje, že bohatý je ten kdo, má víc než oblečení, jídlo a střechu nad hlavou. Nebo slovy Jana Křtitele:

To opravdu jednoduchá definice chudého a bohatého. Bohatý je ten, kdo může rozdělit s tím, kdo má měně než on. Ten, kdo má více než jedny šaty, více než jedno jídlo a střechu nad hlavou. Jak moc nám tato definice může pomoci vidět se správně v Božím světle.

Často je to totiž tak, že se vidíme jako hrozní ubožáci, kteří stále potřebují, aby se do nich investovalo. Asi před dvěma lety jsem byl na setkání se zástupcem jedné křesťanské organizace, která se zabývá distribucí Biblí. Tento muž nám vysvětlil, jak jsme na tom v České republice ekonomicky špatně a jak moc potřebujeme, aby nás lidé ze zahraničí podporovali, abychom mohli šířit evangelium. Nevěřil jsem vlastním uším. A věděl jsem, že nechci spolupracovat s organizací, která má tak soběstředný pohled. Jako křesťané potřebujeme vysvobodit z tohoto špatného způsobu myšlení a vidět sami sebe tak, jak se na nás dívá Bůh.

A tak se dostáváme ke druhému bodu, o němž chci mluvit - jak se na to dívá Bůh? Jaká je Boží perspektiva?

Pro některé lidi je věřící ten, kdo nemá majetek. Jiní zase říkají, že spasení je pro chudé, že Ježíš je přišel vysvobodit z chudoby. A konečně je zde také evangelium prosperity - zdraví a bohatství jsou zaručené těm, kdo mají velkou víru.

Když se ale podíváme na celou Bibli, tak vidíme, že Bůh není proti majetku. Bohatství není nic špatného. Abraham, Jób, Josef z Arimatie, Barnabáš - to všechno byli velmi bohatí lidé.

Bůh dává bohatství a nedává zármutek. Ovšem naproti tomu Ježíš mluví o tom, jak je těžké vejít do Božího království pro bohatého. A v Bibli je víc varování před bohatstvím než, je tam o modlitbě a víře dohromady. Hříchem poškozený člověk totiž jen těžko dokáže odolat pokušení majetku.

Protože jsme si ukázali, že i v chudobě i v bohatství se skrývá nebezpečné pokušení, a také vidíme, že jako křesťané v ČR patříme spíše do desátého než do devátého verše první kapitoly Jakuba, tak chci uvést několik varování z Božího Slova, která se týkají právě nás - bohatých.

Z listu Jakubova bych chtěl zmínit několik hříchů, které jsou spojené s bohatstvím:

Tím prvním hříchem je hromadění majetku. Bible odsuzuje hromadění. Tady byli lidé, kteří nahromadili zboží, které nepoužívali, a ono svědčilo proti nim k odsouzení. Nahromadili tento majetek, aby si užívali a neuvědomovali si, kdo je skutečným vlastníkem. Nectili skutečného vlastníka. Byli jako ten pošetilý muž, kterého popisuje Pán v jednom podobenství:

Je něco špatného nějaký majetek nashromáždit? Je špatné spořit? Platit zdravotní nebo sociální pojištění? Hromadění majetku pro budoucnost mluví o špatných prioritách. Pozemské dary máme užívat a ne hromadit. Hromadění je modlářství. Kdyby člověk letěl letadlem a začal si tam dělat ze svého místa svůj pokojíček, bylo by to divné. I my máme žít tak, že toto místo není naše trvalé bydliště.

Tady je další nebezpečí, které je spojené s bohatstvím - pýcha. Čím víc nám Bůh dá, tím víc jsme zaměřeni sami na sebe. Pozor na to! Bohatství je klamavé. Stále si myslíme, že nás nějak naplní.

Bohatství je nejisté. Naše naděje má být upnuta na dárce a ne na dary.

Poslední věc, kterou chci zmínit, je rozmařilost - žili jste na zemi v rozkoši a požitcích, říká Jakub. Víte, rozmařilost je záležitostí našeho srdce víc než účtu. Kdybys dostal hodně peněz, jak je použiješ? Je to sebezapření nebo sebeuspokojení. Dal bys druhým to, co potřebují, nebo bys to použil na něco, bez čeho můžeš žít?

Dávejme pozor a buďme bdělí. Čím více se totiž obklopujeme majetkem, který slouží našemu pohodlí, tím více se oslabujeme pro nadcházející duchovní bitvy.

Když jsme si vysvětlili, rozdíl mezi chudým a bohatým a ukázali jsme si, jací chudí a bohatí jsou v Božím slově a jaká je Boží perspektiva v těchto oblastech života, tak se dostáváme ke třetí věci - jaká má být naše perspektiva?

9-11 Ať se bratr, který je nízko, raduje ze svého povýšení a bohatý ze svého ponížení; pomine totiž jako polní květ. Když vyjde slunce a přijde žár, usychá tráva a vadne květ; ze vší té nádhery nic nezbývá. Právě tak uvadne boháč při všech svých počinech.

Jakub začíná s mužem, který se nachází uprostřed chudoby, v poníženosti. Je to prostý popis situace. Vždycky bylo více těch, kdo jsou chudí než těch, kdo jsou bohatí. Co tedy máme dělat, jestliže jsme chudí? Jak se můžeme radovat, jestliže počítáme každou korunu? Jakub na to jasně odpovídá:

Bratr v nízkém postavení, ať se raduje ze svého povýšení. Věřící, který je chudý, má něco slavného, velkého. Má vysoké postavení. Je mnohem výše než jakýkoliv boháč, jakákoliv lidská vláda - společně s Kristem je vysoko v nebesích.

Jestliže je Ježíš Kristus naším Pánem a Spasitelem, potom jsme s ním byli spojeni a sjednoceni. Protože Ježíš je spravedlivý, i my jsme byli nazváni spravedlivými. Protože On je Syn Boží, tak také my jsme byli adoptováni do Boží rodiny a stali jsme se Božímu dětmi. Protože Pán je dědicem království, také my jsme se stali spoludědici spolu s Ním. Pán je zdroj věčného života a proto i my v Něm máme věčný život.

To je naše nová identita. To je to, co Jakub nazývá „vyvýšením“. Nové stvoření, královské kněžstvo, občané nebe, zvláštní Boží vlastnictví.

Na druhé straně této stupnice stojí člověk, o kterém Písmo říká, že je bohatý. A i zde vidíme některé zásadní věci. To nejlepší z bohatství tohoto světa je jenom dočasné. Jakub to znázorňuje na srovnání s trávou. Je to nádherné vidět rozkvetlou louku a všechny možné druhy lučních kytek a trav - pohled na takovou louku je opravdu překrásný.

Ale takový pohled netrvá dlouho - jak poznamenává Jakub. Přijde letní žár a trávu spálí. V našich klimatických podmínkách letní žár trávu zpravidla nespálí, ale když je horké a suché léto, tak je tráva vyschlá a je velice vzdálená své předchozí nádheře.

Židovským čtenářům to muselo být důvěrně známé a jak proto, že to byla jejich každoroční zkušenost, tak také proto, že Jakub tady vychází z textu Starého zákona.

To je něco, co bylo napsáno lidem, kteří byli dobře seznámeni s fungováním přírody. Že na jaře začíná růst tráva, v létě potom kvete a zraje a na podzim uvadá. A nádherné květy jsou pryč.

Někdy lidé říkají: To všechno je moc hezké, ale žijeme v reálném světě, tak mějme nohy na zemi. Ale co je to reálný svět? Odpověď na tuto otázku nás povede dále a může nám ukázat, jaká je doopravdy naše víra. Pro jaký svět tedy žijeme? V jaký svět věříme?

To, co jsem četl, to není výzva k lenosti nebo k tomu, abychom odložili všechnu zodpovědnost. Spíše to znamená učinit Boží království tím nejdůležitějším ve tvém životě a to ostatní potom bude vyplývat z této skutečnosti. Hledej nebe a Bůh se postará o všechno ostatní.

Potřebujeme se zaměřit na to, co je věčné. Musíme se připravovat na věčnost. Musíme pochopit, že naše pozemské bohatství a moc pomíjí. A to je možné jedině tehdy, budeme-li mít Boží moudrost, a když uvidíme věci z Boží perspektivy a podle toho pak nastavíme priority ve svém životě.

V oddíle z Izajáše je, že Boží Slovo zůstává navěky. Ale ono je to i Jakubovi: ve verši 18 popisuje, jak se Bůh rozhodl, přinést nám slovo pravdy, jímž jsme znovuzrozeni. Ve 21 verši nás volá k tomu, abychom přijali Slovo s tichostí, neboť má moc spasit naše duše a ve verších 22-25 varuje před nebezpečím být pouze posluchači Slova místo, abychom podle něj také jednali.

Co je toto Boží Slovo, které přináší spasení? Slovo Boží, to je poselství evangelia. Poselství o kříži. To je poselství o oběti, která byla přinesena za nás. To je poselství o tom, jak Bůh poslal svého Syna zemřít za ty, kteří byli duchovně mrtví, aby mohli se vším požehnáním přebývat s Bohem v nebi.

A tak jsme si ukázali, že může být nebezpečná chudoba i bohatství, ale Boží Slovo nám ukazuje, že i v chudobě i v bohatství, ať už jsou jakkoliv nebezpečné, se, když budeme mít Boží moudrost, můžeme radovat.

Jestliže jsme chudí, máme se radovat z toho, že budeme povýšeni! Bůh vybral „chudé“, aby byli bohatí ve víře:

Chudým pastýřům z okolí Betléma bylo zvěstováno evangelium nejdříve (Lk 2,8nn). Ostatně sám Pán se narodil do chudých poměrů, aby se ztotožnil i s těmi nejposlednějšími a nikdo nemohl říci, tento spasitel je tady jenom pro určitou skupinu lidí.

Jestliže patříme mezi bohaté - a my mezi ně patříme, tak si připomeňme výzvu apoštola Pavla:

Jsi bohatý? Využij své bohatství k Boží slávě. Nauč se být štědrý a dělat dobré věci - potom budeš mít poklad v nebi a získáš pravý život i pravé bohatství.

A tak, ať už se cítíme nebo skutečně jsme jakkoliv chudí nebo bohatí, můžeme být doopravdy „duchovně bohatí“ jako tomu bylo u křesťanů ve Smyrně:

Takže otázka, která je pro nás skutečně důležitá, nezní: Jak jsi bohatý?, ale: Jak bohatý jsi VE VÍŘE?

Je tady ještě poslední věc, kterou musíme zmínit na závěr a to je konec 11. verše.

11 Právě tak uvadne boháč při všech svých počinech.

Bohatství tohoto světa vezme za své. Ale Jakub nám připomíná, že také boháč vezme za své. Jakub se nebál toho, že by někteří bohatí odešli z církve - těchto pár veršů buď vyhnalo nevěřící boháče z církve, nebo je to vehnalo na kolena.

A my - jestliže stavíme svou identitu a svůj život na věcech, které vezmou za své, budeme následovat jejich úděl. Oč lepší je tedy držet se těch věcí, které nikdy nepominou. Jestliže je někdo bohatý pouze v tomto světě, potom, když zemře, opustí své bohatství. Ale kdo je bohatý před Bohem, tak když zemře, přijde ke svému bohatství!

Věřící nejprve obrátí k Pánu své srdce, potom svou mysl a potom svou peněženku.

Připomínejte si výsledky Božího jednání - obdržíme korunu života, korunu spravedlnosti, Pán pro nás připravil místo, slzy a smrt tam nebudou, myslete na konec, na věčnost. Nejenom trest bude odstraněn, ale i moc a přítomnost hříchu. Jednoho dne bude stvoření obnovené. Spěch, chaos, zmatek, chamtivost tam už nebudou, naše tělo bude zdravé, naše mysl obnovená a stále čerstvá, nebe je velmi fyzické místo - budeme se dotýkat a vidět našeho vzkříšeného Pána. Budeme užívat všeho v obnoveném světě. Amen.

Copyright © 2005 - 2008 Biblické společenství křesťanů
Naposledy změněno: 01. 06. 2008